Na víně i umění lze vydělat desítky procent ročně. Cena půdy letos stagnuje

Poklesy akciových i dalších trhů přiměly část investorů, aby se zajímali o investice do půdy, vína či umění. Jsou to zpravidla investice pro trpělivé, často je při nich třeba mít i určitou dávku štěstí. To ale, jak známo, přeje připraveným. Průměrná cena půdy v Česku postupně roste, při koupi francouzského vína En Primeur Bordeaux se dá za 18 měsíců vydělat i 40 %, zajímavé příležitosti nabízejí také umělecká díla.

Investice do půdy

Hektar zemědělské půdy v Česku stál v roce 2006 podle Českého statistického úřadu v průměru 46 806 korun. Nyní je podle serveru FARMY.cz nejčastěji za 70 až 150 tisíc korun. Server vychází z úřední ceny podle BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky). Ta odpovídá 80 až 300 % tržní ceny. V průměru je přitom půda v Česku proti Německu asi čtyřikrát a vůči Rakousku skoro desetkrát levnější. I za její pronájem se platí daleko méně. Při podobném srovnání je třeba ale vzít v úvahu kvalitu půdy i další okolnosti.

Česká zemědělská půda je tedy obecně levná. Příliš na tom nezměnil ani fakt, že si ji mohou od května volně kupovat občané jiných zemí EU. Kdo chtěl, již si ji, jak tvrdí odborníci, koupil, a to přes obchodní společnosti a družstva zabývající se zemědělstvím, někdy i přes prostředníky.

Nejširší nabídku zemědělské půdy najdete na webu Pozemkového fondu, který ji prodává v dražbách. Přednostně restituentům, samostatně hospodařícím rolníkům nebo firmám působícím v zemědělství. Zájem o dražby je ale často malý a k půdě se tak mohou dostat další zájemci. A mohou ji i dále prodávat. Pozemkový fond na ni má předkupní právo, teoreticky ji tedy může získat zpět za kupní cenu. Zatím je to ale formalita, která se prakticky nevyužívá.

Půdu prodávají i některé realitní kanceláře, nejrozsáhlejší nabídku ale má - po Pozemkovém fondu - citovaný server FARMY.cz. Letos podle jednatele firmy Jaroslava Urbana ceny půdy spíše stagnovaly, snad kromě některých malých lokalit v pohraničí. "Cena půdy může dál zvolna růst," říká Urban. Její cenu výrazně ovlivňují zemědělské dotace, cokoliv dlouhodobě předvídat je tak podle Urbana obtížné.

Půda je bezpečná investice s nepříliš velkým krátkodobým výnosem, problémem je její nízká likvidita. Pro drobné i menší investory může být podle Urbana zajímavá k investicím i pronájmu od hektaru. Je možné jít i pod tuto hranici, pak je ale třeba více zvažovat kvalitu půdy, umístění a tvar pozemku.

Investice do vína

"Při investicích se zaměřte na vína En Primeur Bordeaux," radí investorům, které zajímá tento mok, obchodník s vínem Zlato Míčka. Jde o rezervaci vína z nejznámější francouzské vinařské oblasti v době jeho výroby. "Je to jediný zaručený investiční trh. Rizika jsou zde minimální, když budete experimentovat, nedá se riziko prakticky odhadnout," dodává Míčka.

Průměrná délka investice do vín En Primeur Bordeaux je pět až osm let. U ročníků 2000-2009 dosáhl průměrný roční výnos asi 12 %. Zájemce o víno by měl investici rozdělit na pět částí a každý rok investovat alespoň 10 tisíc eur. Pak je již možné kupovat víno za peníze získané jeho prodejem a vybírat zisky nebo zvýšit objem uložených vín. Náklady na uskladnění vína a rady o vhodné době pro jeho nákup a prodej činí asi procento vložené částky. Investice do vína má podle Míčky činit nejvýše pětinu investorova portfolia. Investici do vín vyráběných v Česku pokládá spíše za spekulaci.

Podle autora projektu Král vín ČR a editora webu vinnysklep.cz Branka Černého je ale možné nákupem šarže vína domácí produkce v době jeho výroby do roku vydělat minimálně 20 procent. Investorovy náklady budou podle Černého nulové, protože vína zůstanou u vinaře. Při klasickém nákupu mladých vín by neměla doba skladování bílých moravských vín přesáhnout dva a u červených tři roky. Výnos za tuto dobu by činil 20 %, výjimečně 100 %, když vína vyhrají zajímavé soutěže a budou z malých šarží.

Při nákupu vín En Primeur se vína nejvíc zhodnocují v prvních 18 měsících - za dobu dodání vín z Francie - a to o 20 až 40 %, dál cena většinou roste rovnoměrně asi o 10 % za rok. U ročníků, které jsou mezi vinaři vyhlášeny za velmi dobré, cena roste i díky zájemcům z Asie výrazně rychleji. U špatných může naopak dokonce klesat.

Podle Černého má smysl investovat do vína třeba i jen desítky tisíc korun, je ale třeba vhodně volit šarže (ideálně od 500 do 3000 lahví). Pak je to ale spíše hra. Skutečné investice jsou o jeden či dva řády výše. Není přitom třeba dodávat, že je víno zajímavá, ale i riziková investice, a ne každý ročník se musí povést.

Investice do umění

Menší zájem o klasické investice zvyšuje zájem také o umění. Z děl českých autorů je stále zájem hlavně o díla z období klasické moderny a surrealisty. "Jejich ceny jsou již poměrně vysoké. Roste také poptávka po umění z 19. století, po dílech autorů, jako je třeba Václav Brožík. Stoupá i zájem o poválečné umění, zejména z 50. let. Zájemci jsou ale vybíraví a jejich okruh je omezený," říká Jan Skřivánek, šéfredaktor portálu Art+, píšícího o umění.

V budoucnu se může podle Skřivánka zvýšit zájem o umění autorů z 60. a 70. let. U současného umění je velmi těžké odhadnout, který umělec se v budoucnu prosadí. Ve světě roste zájem o fotografie - v Česku je ale okruh sběratelů malý-, a to i o avantgardní díla autorů, jako byli František Drtikol nebo Josef Sudek. Vydělat je možné na jejich vývozu. Pokud jde ale, což je v tomto případě pravděpodobné, o díla starší 50 let a u fotografií dražší než 6000 korun, musí jejich vývoz schválit Národní galerie s tím, že nejde o předmět kulturní hodnoty. Rostou i dosud silně podhodnocené ceny grafiky autorů, jako jsou Bohuslav Reynek, František Tichý nebo Vladimír Boudník. Podle Skřivánka je přitom otázka, zda má smysl koupit si dílo za deset tisíc korun s tím, že za pár let může jeho cena vyrůst na 15 tisíc korun, nebo raději určitou dobu pravidelně investovat do současného umění podobnou částku.

Také majitel stejnojmenné galerie Martin Kodl pokládá za atraktivní českou modernu. Celosvětově podhodnocené je středověké a barokní umění, v posledních letech mírně stoupl zájem o české umění 19. století, jehož ceny mohou dál růst. Kdo chce do umění investovat omezený objem peněz, měl by se i podle Kodla zaměřit na kresbu a grafiku nebo současné umění. S rizikem, že nikdo neví, který ze současných umělců bude jednou slavný. I odborníci se mohou mýlit.

Autor: František Mašek Zdroj: Hospodářské Noviny - 15.11.2011, odkaz na zdrojový článek ZDE

Další články ZDE

Mapa stránek
TOPlist TOPlist TOPlist TOPlist TOPlist TOPlist